Ócsa
Ócsa [óča] je město v Maďarsku v župě Pest, spadající pod okres Gyál. Nachází se asi 8 km jihovýchodně od Budapešti. V roce 2015 zde žilo 9 256 obyvatel, z nichž jsou 85 % Maďaři, 1,3 % Romové, 0,6 % Rumuni a 0,4 % Němci.
Nejbližšími městy jsou Dabas, Dunaharaszti, Gyál, Újhartyán a Üllő. Poblíže jsou též obce Alsónémedi, Bugyi, Felsőpakony a Inárcs.
Město bylo poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem Alza. Premonstrátský řád zde postavil klášter s kostelem zasvěceným Panně Marii.
Okolo roku 1600 místní obyvatelstvo přešlo na protestantskou víru. Místní věřící mohli obnovit z rozhodnutí Marie Terezie původní kostel, nicméně při tom byla zničena celá řada původních středověkých prvků.
Roku 1856 se z města stalo centrum okresu.
Střed města se nachází v dnešní lokalitě Öregfalu a postupně se v 20. a 21. století se rozvíjelo díky suburbanizaci Budapešti. Zástavba vznikala především okolo železniční stanice. Sestěhovala se sem řada pracovníků v průmyslu, kteří chtěli bydlet dále od maďarské metropole. Lehčí průmyslové objekty se nachází severně od města, směrem k Budapešti.
Nejbližšími městy jsou Dabas, Dunaharaszti, Gyál, Újhartyán a Üllő. Poblíže jsou též obce Alsónémedi, Bugyi, Felsőpakony a Inárcs.
Město bylo poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem Alza. Premonstrátský řád zde postavil klášter s kostelem zasvěceným Panně Marii.
Okolo roku 1600 místní obyvatelstvo přešlo na protestantskou víru. Místní věřící mohli obnovit z rozhodnutí Marie Terezie původní kostel, nicméně při tom byla zničena celá řada původních středověkých prvků.
Roku 1856 se z města stalo centrum okresu.
Střed města se nachází v dnešní lokalitě Öregfalu a postupně se v 20. a 21. století se rozvíjelo díky suburbanizaci Budapešti. Zástavba vznikala především okolo železniční stanice. Sestěhovala se sem řada pracovníků v průmyslu, kteří chtěli bydlet dále od maďarské metropole. Lehčí průmyslové objekty se nachází severně od města, směrem k Budapešti.
Mapa - Ócsa
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |